Máte vztah lásky a nenávisti k technologiím? Milujete tisíce možností výběru kanálů, ale nesnášíte tolik televizních ovladačů. Milujete svobodu Apple Watch a iPhone, ale přejete si mít více skutečných přátel. Hudba na vyžádání je skvělá, pokud vás Alexa nešpehuje.
Technologie je dvousečná zbraň.
Pozitivní je, že četné studie a zprávy chválí vysokou hodnotu života v digitalizované společnosti.
Umělá inteligence, strojové učení, robotika, kvantové výpočty a metadata slibují zlepšení našich životů a řešení světových problémů.
Od každodenního pracovního postupu až po dosažení dokonalého partnera, od vedení válek po boj proti změně klimatu, od humanitární pomoci po imigrační politiku, technologické dovednosti by měly snížit naši zátěž.
Obzvláště kritická jsou prediktivní data. Data nám mohou prozradit směr pandemií, tok migrantů a cesty tornád. Dokáže shromáždit obrovské bajty informací, aby bylo možné předpovědět erupci všeho možného od sopek po konflikty. Přidejte sociální média do mixu, kde se můžeme navzájem oslovit během nanosekundy, a měli bychom být schopni získat srdce a mysl kdekoli a kdykoli.
Většina problémů, kterým Amerika čelí v oblasti ekonomiky, bezpečnosti, zpravodajských služeb, obrany, změny klimatu, komunikací a veřejného zdraví, však dodnes zůstává nevyřešena navzdory technologiím.
Podívejte se po světě:
Proč máme navzdory technologickému pokroku stále ruské vojáky na Ukrajině, konflikty na Blízkém východě, eskalující napětí v Asii, uprchlíky prchající ze Střední Ameriky a extrémní chudobu v Africe?
U nás doma technologické akcie padají – letos o 30 procent.
V zámoří technologie vytváří zisky i ztráty. Jedním z důvodů je, že stroje se dobře učí, ale chybí jim soudnost a jsou, ironicky, průhlednější než lidské bytosti.
Vezměte si Ukrajinu. Díky datovým souborům, hardwarovému inženýrství, softwarovému programování a ekvivalentu rentgenové technologie znali naši inteligentní experti přesnou zeměpisnou délku a šířku ruské válečné lodi. Byli jsme schopni předat tuto digitální inteligenci ukrajinským silám, které vyhodily loď do povětří.
Veřejné povědomí o roli USA v stávce, šířené sociálními médii, však zkomplikovalo americké snahy udržet si určitý odstup od bojů. Administrativa byla nucena bagatelizovat úsilí.
Stroje se dobře učí, ale chybí jim politický úsudek. Lidé přicházejí s předsudky, které jsou naprogramovány do naučeného chování počítačů.
Lidské bytosti mají také motivy, které stroje ne vždy sdílejí. Navzdory nejlepší technologii na světě nevíme, co si myslí ruský prezident Vladimir Putin. Můžeme použít technologii ke zmapování trajektorie jaderných střel s extrémní přesností. Ale ještě se nemůžeme dostat do duše šílence. Nezdá se, že by technologie vyvinuté demokratickými společnostmi na diktátory udělaly dojem. Nebo používají pokročilé technologie k potlačení nesouhlasu, cenzuře informací a hackování počítačových systémů.
Ukrajina je dobrou případovou studií výhod technologií. Navzdory opakovaným pokusům o hacknutí jejich systémů a vypnutí jejich elektrické sítě, ukrajinští technologové Rusko přechytračili. Věděli, co od Silicon Valley požadovat, včetně vysoce sofistikovaných počítačových terminálů, které jim dopravil miliardář Elon Musk. Tyto terminály umožnily ukrajinským silám zlepšit jejich velení a řízení a přinesly klíčový rozdíl ve zpomalení ruské ofenzívy.
Digitální zprávy jsou další společenskou výhodou technologie. I přes propagandu a ruskou dezinformační kampaň se celulární technologii daří umožnit, aby se informace o válce dostaly do ruských telefonů. Denní stahování velmi oblíbených virtuálních privátních sítí (VPN) v Rusku od začátku války neustále roste a podle údajů, které pro Washington Post sestavila Apptopia, tato stažení vyskočila z méně než 15 000 těsně před válkou až na 475 000 v březnu. Údaje používané analytickými firmami jsou sestavovány pomocí informací z aplikací a algoritmů. Nakonec se tedy dozvíme, zda technologie odradí Rusy od války s jejich sousedem.
A o to skutečně jde. Na konci dne ještě nevíme, kde leží vnější hranice technologie a jak překročit poslední hranici k míru. Žijeme uprostřed technologické transformace, aniž bychom věděli, jak se skutečně vyvine. A ještě jsme nevzali technology a sociální vědce, abychom řešili největší z lidských problémů: chování. Co nejvíce chceme a potřebujeme?
Dokud nebudeme moci odpovědět na tyto otázky, hodně štěstí s dálkovým ovládáním.
Tara D. Sonenshine je profesorkou veřejné diplomacie Edwarda R. Murrowa na Fletcherově škole mezinárodního práva a diplomacie na Tufts University.
